Tři betonárny u Eiffelovy věže. Inspirace pro Prahu
Exkurze za pařížskou lodní dopravou
V Česku patří TBG METROSTAV mezi nemnoho výrobních podniků, které pro své pravidelné zásobování využívají lodní dopravu. Odborná exkurze do Paříže nám ukázala, jak lze řeku zapojit do celého logistického systému města – pro dopravu surovin i odvoz materiálů.
Pro betonárny TBG METROSTAV na Rohanském ostrově a v Libni jsou lodě dlouhodobě důležitou součástí logistiky. Když se proto naskytla možnost zúčastnit se odborné exkurze do Paříže, zajímalo nás především to, jak lodní zásobování výrobních provozů funguje v jiné evropské metropoli.

Betonárny v centru Paříže
V docházkové vzdálenosti od Eiffelovy věže fungují hned tři betonárny. Po Seině k nim pravidelně připlouvají lodě s pískem a kamenivem, tedy se surovinami potřebnými pro výrobu betonu.
Umístění betonáren v centru zkracuje vzdálenost, na kterou je nutné přepravovat hotový beton na stavby. Lodě navíc slouží jako „plovoucí zásoba“ materiálu, a snižují tak nároky na skladovací plochy na břehu. Průmyslové provozy díky tomu mohou fungovat i ve velmi exponovaných částech města.
Význam vodní dopravy podporují také francouzské předpisy pro větší výrobny transportbetonu. Pokud mají v blízkosti vhodně vybavenou vodní cestu nebo železnici, mají být vstupní i výstupní materiály přednostně přepravovány právě tímto způsobem. Využití jiné dopravy musí provozovatel technicky nebo ekonomicky odůvodnit.

Lodě nemusejí odjíždět prázdné
Důležitou součástí pařížského systému je využívání lodí také pro odvoz materiálů z města. Po vyložení surovin se do nich může nakládat zemina, stavební materiály nebo odpady určené k dalšímu využití.
Přímo vedle jedné z betonáren jsme sledovali nakládku spalovenské škváry – pevného zbytku po spálení komunálního odpadu, který lze po úpravě využít například při stavbě komunikací. Vodní doprava tak neslouží pouze k zásobování města, ale pomáhá řešit také zpětný tok materiálů.

Praha má dobře nakročeno
Podobný princip dlouhodobě funguje také v Praze. Velkoobjemové lodě přivážejí kamenivo do betonáren na Rohanském ostrově a v Libni. Jedna loď přitom přepraví přibližně stejné množství materiálu jako čtyřicet nákladních aut. Díky zachování výroby u řeky se zároveň zkracuje cesta hotového betonu na pražské stavby.
Pražský systém ale zatím využívá především jeden směr – dopravu surovin do betonáren. Paříž ukazuje, že dalším krokem může být zapojení lodí také do odvozu zeminy, stavebních materiálů a dalších vhodných nákladů z města.
Budoucnost lodní dopravy je přitom úzce spojena s budoucností výrobních provozů na březích Vltavy. Pokud by se betonárny přesunuly na okraj Prahy mimo dosah vodní cesty, suroviny by do výroby a hotový beton zpět na stavby musely urazit větší část cesty po silnici.

Výrobní provoz jako součást města
Paříž ukazuje, že betonárna v centru a kvalitní městské prostředí nemusejí stát proti sobě. Rozhodující je způsob zásobování, podoba provozu a jeho začlenění do okolního prostředí.
Praha už základ funkčního systému má. Další vývoj ukáže, zda dokáže vodní logistiku zachovat, rozšířit o nové druhy přeprav a využít Vltavu jako skutečnou součást zásobování města.



